5. června 2016

John Green - Papírová města (REVIEW)


Autor: John Green
Oficiální název: Paper towns
Série: ---
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 288

Anotace:
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný čtenářský fanklub.
Hrdinou Papírových měst je Quentin Jacobsen, normální, trochu bojácný kluk, který má od dětství rád svou kamarádku, nádherně nespoutanou Margo Rothovou Spiegelmanovou. Ta mu pak jednou za tmy nečekaně zaklepe na okno – s výzvou, aby ji doprovázel na celonoční cestě důvtipné pomsty. Ráno jejich společné dobrodružství skončí a nastane nový den. Margo však ve škole chybí. Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi.

John Green

John Green získal mimo jiné ceny Printz Medal, Printz Honor a Edgar Award, jeho knihy se vytrvale drží na žebříčku bestsellerů New York Times, dvakrát byl finalistou Knižní ceny LA Times.

Spolu se svým bratrem Hankem tvoří John polovinu Vlogbrothes (youtube.com/vlogbrothers), jednoho z nejpopulárnějších online videoprojektů na světě. Můžete se přidat k 1,1 milionu lidí, kteří Johna sledují na Twitteru (@realjohngreen) nebo ho navštívit online na johngreenbooks.com.

John žije se svou manželkou a synem v Indianapolisu, stát Indiana.


Postavy

Quentin Jacobsen je milý mladý kluk, chodící na střední školu, který je už od dětství zamilovaný do Margo; ta si ho však nevšímá. Quentin je hodně tichý, dobrodružství zná snad jen z televize, ale to jen do doby, než se v jeho pokoji objeví Margo. Je z něj cítit, že má Margo upřímně rád a že by s ní chtěl být. Pro mě je hodně citlivý, ale na druhou stranu i obrovsky statečný; a má mé vřelé sympatie.

„Navždycky se skládá z mnoha teď.“ (str. 273)

Margo Rothová Spielgelmanová je jedním slovem úžasná. Je krásná, oblíbená, má spoustu přátel, perfektního přítele a přesto všechno jí NĚCO chybí. Margo je moje hodně oblíbená postava, i přesto, že v té knize téměř nebyla, a to hlavně kvůli začátku, kdy byla odhodlaná, statečná, divoká a pomstychtivá. Musím říct, že je taky hrozně inteligentní. V některých okamžicích mi jí však bylo i líto, protože postrádat NĚCO, co se nedá nikde sehnat ani najít, je těžké.



Příběh

Kniha vypráví příběh Quentina a Margo. Začíná jejich dětstvím, jejich společnými hrami. Jejich cesty se však rozchází a jejich přátelství se rozpadá. Na střední škole se téměř neznají, avšak Quentin je do Margo stále zamilován, jako když byli děti. Margo si ho ale nevšímá, má svůj život, svého přítele a kamarády, je oblíbená a v jejím věku si člověk nemůže nic jiného ani přát. Margo je ale jiná. Něco postrádá, něco ji chybí.

Jednou v noci Quentina probudí hluk a zjišťuje, že mu v pokoji stojí Margo. Krásná margo Rothová Spielgelmanová. Má plán, její přítel ji podvedl s její kamarádkou a ona se chce všem pomstít. Má to ale háček – má čas jen do svítání. Quentin chvíli váhá a nakonec vyráží spolu s Margo vstříc dobrodružství.

Ráno se probouzí a jde do školy jako vyměněný, ale Margo je pryč. Po několika dnech se dovídá, že Margo zmizela a nechala mu stopy, které vedou k jejímu nalezení. Spolu se svými přáteli tak vyráží autem na další, mnohem větší dobrodružství – najít Margo dřív než bude pozdě. Podaří se jim to, nebo nedorazí včas?

„Margo odjakživa milovala záhady. A během toho všeho, co se odehrálo poté, jsem pořád musel myslet na to, že je možná milovala tolik, až se jednou z nich stala sama.“ (str. 14)

Film

Na film jsem byla v kině těsně poté, co jsem dočetla knihu. Upřímně a bez mučení se přiznávám, že jsem na něj šla JEN kvůli herečce, která ztvárnila Margo, jelikož modelku Caru Delevingne mám neskutečně ráda, je nádherná a na roli Margo se perfektně hodí. Roli Quentina si zahrál, všem známý Isaac z filmu Hvězdy nám nepřály, Nat Wolff, kterého mám taky moc ráda.


A teď k samotnému filmu. Film byl dobrý, ale bohužel ne skvělý. A stejný názor mám i na samotnou knihu. Bylo to ale vtipné a místy i smutné a bavilo mě to, ovšem jen do doby, než nastal konec filmu, který 1. byl jiný (ne moc, ale byl) než v knize a 2. byl hrozný.


Mé hodnocení

Myslíte si, že když přečtete Hvězdy nám nepřály a zjistíte, že to je naprosto famózní, tak že si pak přečtete i Papírová města a bude to stejně úžasné! Ale NE! To je velký omyl. Ta kniha je dobrá, opravdu dobrá, je zábavná, je smutná, citově vás vydírá stejně jako TFIOS, ale bože proč? Proč ten konec?

Já tak zoufale čekala na ten konec, který jsem si vysnila. Ten, který by uspokojil moje čtecí přání, který by mi vyrazil dech, i kdybych ho čekala. Ten konec mi vyrazil dech, ale úplně špatným způsobem, protože ten konec byl jednoduše hrozný. Vy celou dobu čekáte, že se prostě stane to, na co myslíte už od začátku a ono je to vlastně úplně jinak. A mě se to nelíbilo. Nelíbilo se mi to v knize, nelíbilo se mi to ani ve filmu.

A mě to hrozně mrzí, jelikož knihy Johna Greena nepopsatelně zbožňuju, ale Papírová města ode mě nemůžou dostat nic jiného než *3/5. Myslete si, že jsem povrchní, že dávám špatné hodnocení jen kvůli závěru knihy, ale mě to neskutečně bavilo a pak jak kdybych dostala ránu pěstí, jak se mi ten konec nelíbil. Bohužel.

„Nepotřebovala jsem tě, ty idiote. Vybrala jsem si tě. A pak sis vybral ty mě. … A to je jako slib. Aspoň na tuhle noc. Ve zdraví i v nemoci. V dobrém i zlém. V bohatství i v chudobě. Dokud nás úsvit nerozdělí.“ (str. 70)


Žádné komentáře:

Okomentovat