31. července 2015

Tom Rob Smith - Dítě číslo 44 (REVIEW)


Autor: Tom Rob Smith
Oficiální název: Child 44
Série: ---
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 382

Anotace:
Když strach dokáže umlčet celý národ, alespoň jeden člověk musí vyslovit pravdu…
Sovětský svaz, rok 1953. Stalinův železný stisk neustále sílí. Brutální praktiky ministerstva státní bezpečnosti (MGB) nejsou žádným tajemstvím. Režim dokonce občanům přikazuje věřit, že socialistické společnosti se podařilo zcela vymýtit zločinnost.
Když se u železniční trati v Moskvě najde mrtvola malého chlapce, zaskočí příslušníka MGB Lva Děmidova – válečného hrdinu, upřímně oddaného režimu – tvrzení příbuzných oběti, že šlo o vraždu. Lev splní rozkaz nadřízených a pomůže zatajit fakta, začnou v něm však hlodat pochybnosti. Brzy poté se jeho život převrátí naruby. Lva degradují a s manželkou Raisou, podezřelou ze špionáže, pošlou do zapadlého města na Urale. Ke svému překvapení Lev zjistí, že k vraždám dětí dochází i tam. Manželé si dobře uvědomují, že později je čeká mnohem tvrdší trest než pouhé vyhnanství. Snad právě proto se rozhodnou riskovat život a pátrat po vrahovi na vlastní pěst.
Dítě číslo 44, debut mladého britského autora Toma Roba Smithe, vychází ze skutečného případu sériového vraha Andreje Čikatila. Román, jenž brilantně snoubí precizní nastudování dobových pramenů s pozoruhodně zvládnutou vypravěčskou technikou, byl přeložen do 36 jazyků, nominován na 17 mezinárodních cen (mimo jiné Man Booker Prize) a ověnčen sedmi z nich. Filmovou verzi – část natáčení proběhla v roce 2013 v České republice – produkuje Ridley Scott.


Tom Rob Smith

Tom Rob Smith se narodil roku 1979 švédské matce a anglickému otci. Vyrůstal a nyní i žije v Londýně. Absolvent Cambridge pokračoval ve studiích v Itálii a rok navštěvoval kurzy tvůrčího psaní. Poté začal pracovat jako scénárista.

Dráhu prozaika nastoupil v roce 2008 titulem Dítě číslo 44, prvním ze zamýšlené série thrillerů situovaných do Ruska 50. let minulého století. Román s reálným pozadím, jenž nabízí kromě strhujícího kriminálního příběhu i děsivý obraz diktatury, která se drží u moci jen díky stupňovanému teroru, okamžitě zaujal čtenářskou i kritickou obec a po zásluze obdržel celou řadu ocenění. Nastavenou laťku kvality se autorovi podařilo udržet i v obou volných pokračováních životních osudů rodiny Děmidových, prózách Utajovaný projev (CZ 2011) a Agent 6 (CZ 2013).


Postavy

Lev Děmidov je příslušníkem MGB, přesvědčeným komunistou a speciálně vycvičeným agentem, který slouží své vlasti a odhaluje zrádce. Je chytrý a spravedlivý. Má poměrně vysoké postavení a snaží se si jej udržet. Riskuje život za svoji manželku a společně jsou vyhnáni do městečka na Urale, kde se setkají s další podivnou vraždou dítěte. Spolu se rozhodnou riskovat životy a pouští se do pátrání po vrahovi, jelikož ví, že už nemohou nic ztratit.


Příběh

O čem kniha je, se dozvíte vlastně i ze samotné anotace na knize, ale jelikož chci dodržovat svoji novou posloupnost recenzí, tak vám to sem shrnu znovu.

Příběh se odehrává v 50. letech v Rusku, konkrétně v Moskvě, kdy je u moci Stalin. Hlavním hrdinou je příslušník MGB Lev Děmidov, který je velmi chytrý a spravedlivý, avšak jeho dříve vysoké postavení a respekt od kolegů poslední dobou nějak klesá.

Jednoho dne se u kolejí najde tělo malého chlapce. Je mrtvý. Čirou náhodou to byl syn jednoho z kolegů Lva, který tvrdí, že šlo o nehodu a chlapec byl ve špatný čas na špatném místě a vlak ho smetl. Rodina chlapce je však přesvědčená, že šlo o vraždu.

Když je Lvova manželka Raisa obviněna ze špionáže, Lev má pouze dvě možná řešení, buď se postavit za svou zemi, nebo za svoji manželku a tím ztratit všechno. Lev je obviněn ze zrady a degradován. S manželkou je vyhnán do městečka na Urale, kde se čirou náhodou objeví další tělo mrtvého dítěte, které zemřelo ze stejných příčin.

Lev ví, že už nemá co ztratit a tak se s manželkou Raisou vydávají po stopě brutálního vraha dětí na vlastní pěst. Uspějí? Zjistí, kdo tyto malé děti vraždí?

„Lépe nechat deset nevinných trpět, než jediného špiona uniknout.“ (strana 39)

Film

Já osobně jsem film Dítě číslo 44 ještě neviděla, ale určitě se na něj chystám. Jelikož jsem teda ještě neměla tu čest, tak k němu mám moc co říct,ačkoliv bych ráda. Každopádně tento film zrežíroval Daniel Espinosa, kterého já neznám, ale režíroval také například filmy Láska navzdory, Nepřítel pod ochranou, Snadný prachy, apod.

Hlavní roli, příslušníka MGB Lva Děmidova, zvtvárnil herec Tom Hardy (Počátek, Temný rytíř povstal) a jeho ženu Raisu si zahrála herečka Noomi Rapace (série Milenium, kde ztvárnila Lisbeth Salander). V tomto filmu si také zahrál Gary Oldman, kterého můžeme znát jako údajného masového vraha Siriuse Blacka ze série o Harry Potterovi.


Mé hodnocení

Kniha je naprána naprosto fascinujícím a téměř brutálním způsobem. Je vidět, že autor se nebojí popsat nic, ač je to sebevíc hrubé, násilné, brutální a nechutné.

Knihu bych rozdělila na takové dvě části. V první polovině knihy se popisuje období komunistického Ruska. Tato část vás vtáhne do oné doby a navodí správnou atmosféru, je hodně popisná, což já osobně nemám moc ráda, protože číst nějaký popis třeba na 10 stran není úplně to pravé ořechové pro mě. Ale nebylo to špatné a aspoň jsem se dokázala vžít do této doby.

Druhá část knihy se dá přiřadit už spíše k detektivce či tedy thrilleru. Lev se zde snaží zjistit, kdo vraždí malé děti a tato část přináší velmi zajímavý závěr, který mě poměrně dost překvapil.

Abych knihu shrnula jako celek a ne jako dvě části, tak kniha byla čtivá, ale určité pasáže rozhodně nebyly pro citlivější povahy. Já jelikož jsem celkem hodně nechutná, tak mi to nevadilo a knihu hodnotím jako skvěle napsanou. Dokáže vás výborně vtáhnout do 50. let minulého století v Rusku a knize bych dala *4/5. Tu jednu hvězdičku odebírám kvůli těm ohromným popisům, které mi poměrně hodně narušovaly moje čtení.
Děkuji moc internetovému knihkupectví Megaknihy.cz za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat → ZDE


4 komentáře:

  1. Konečně! Konečně čtu recenzi a vážně uvažuji o koupi knihy! Kniha vypadá skvěle, díky za tento článek :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jejda :3 Já mockrát děkuji za krásnej komentář :)

      Vymazat
  2. Jsem hrozně zvědavá na film, ale před ním bych si chtěla přečíst knihu :) Tvá recenze mě nalákala, tak teď už jen najít čas! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, že k něčemu byla :) Opravdu moc děkuji :) :3

      Vymazat