4. října 2014

Čtenářský deník - Bílá nemoc


Autor: Karel Čapek

Oficiální název: Bílá nemoc

Nakladatelství: Fr. Borový

Počet stran: 121





Karel Čapeknarodil se roku 1890 v Malých Svatoňovicích v severovýchodních Čechách jako syn venkovského lékaře. Dětství prožil v Podkrkonoší, kde měl otec lékařskou praxi. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové, Brně a Praze. Studoval na FF KU v Praze. Po vysokoškolských studiích se stal novinářem a psal zejména pro Lidové noviny. Hodně cestoval se svým bratrem Josefem, který zemřel na konci okupace v koncentračním táboře. Karel zemřel o Vánocích roku 1938. Ke konci života byl často napadán proto, že se postavil proti fašismu. Jeho dílo zahrnuje knihy Válka s mloky, Bílá nemoc, Krakatit, Ze života hmyzu, Továrna na Absolutno, Věc Makropulos, atd.

Drama s fantaskními prvky – dílo se odehrává ve smyšlené zemi podobné Itálii nebo Německu. Smyšlená je i symbolická bílá nemoc (zvláštní druh lepry pocházející z Číny, „Čengova nemoc“), vyprávěno pomocí monologů a dialogů, napsáno jako divadelní hra.

Česká próza a drama 1. pol. 20. stol. – díla ve 30. letech měla být ideologická a měla formulovat komunisticky viděné „historické pravdy“. Uplatňovaly se směry jako kritický realismus, naturalismus a další. Nebylo možné se vyhnout cenzuře a autoři nesměli psát, o čem chtěli.

Okolnosti vzniku díla – dílo bylo sepsáno 20 měsíců před podepsáním mnichovské dohody. Bílá nemoc je protiválečné a protifašistické dílo, které upozorňuje na nesmyslnost války. Stalo se později i jedním z důvodů plánované autorovy perzekuce gestapem.

Téma – nesmyslnost války, varování před fašismem (maršál má fašistické rysy), konflikt demokracie a diktatury. Nemoc ale nepředstavuje pravou nemoc, má význam pouze symbolický. Dílo poukazuje i na to, že jediný člověk nezmůže nic proti zfanatizovanému davu lidí.

Kompozice – rozsahem shodné s běžnými dramaty, klasický formát pro drama (neobsahuje ilustrace a kapitoly, ale obrazy a dějství). Hra o třech dějstvích, psána chronologicky.

Jazyk a styl – spisovný jazyk, forma dialogu, metafory a motivy – velká Maršálova země symbolizuje Německo, malá bránící se zemička je Československo. Tragickým závěrem autor nechtěl rezignovat strachu z nastupujícího válečného konfliktu, ale spíše chtěl nechat závěr běhu politických a duchovních dějin, ve kterých nejsou lidé jen pouhými diváky, ale právě činnými spolutvůrci.

PostavyDr. Galén – šlechetný Řek, který je zásadně proti válce. Je to mladý a nadějný lékař, který jako jediný dokáže vynalézt lék proti bílé nemoci. Uvědomuje si, že má v ruce silnou zbraň, kterou se pokusí nastolit mít. Je velmi laskavý a hodný, rozhodný, někdy až naivní a je velice statečný. Před vyhlášením míru je však udupán zfanatizovaným davem lidí a jeho lék je zničen.
Baron Krüg – ředitel výrobny zbraní a jediný přítel maršála. Je podobný maršálovi a touží po moci, slávě a nadvládě. Jsou to však ubohé trosky, které po onemocnění bílou nemocí naslibují cokoliv, jen aby se zachránili. Krüg se nakonec zastřelí.
Maršál – bezcitný člověk, který vede svůj národ zaslepeně do války, nese fašistické rysy. Je přesným protipólem Dr. Galéna. Na konci také onemocní Bílou nemocí (nakazil ho baron Krüg stiskem ruky) a přistoupí na uzavření míru pod podmínkou, že bude vyléčen. Léku se mu však nedostane.
Otec – úředník ve firmě barona. Kvůli smrti svých kolegů získává lepší postavení ve firmě. Souhlasí s válkou i s bílou nemocí.
Matka – manželka úředníka. Onemocní bílou nemocí, ale není léčena, protože její muž má příliš vysoké postavení a Dr. Galén léčí pouze chudé obyvatelstvo.

Děj – děj nás zavádí do blíže neurčené země, kde stejně jako na celém světě propuká bílá nemoc. Jde o jistý druh lepry, který pochází z Číny, a proto se oficiálně nazývá Čengova nemoc. Příznaky jsou podobné jako u jiných malomocných – otevřené a zapáchající rány, odpadávání kusů masa a jistá smrt. Prvotním příznakem je bílá a tvrdá skvrna. Choroba napadá pouze obyvatele okolo padesáti let.
Na kliniku přichází Dr. Galén s prosbou, zda by nemohl léčit bílou nemoc. Dvorní rada mu vyhoví, ale dá mu ty nejhorší a nevyléčitelné případy na pokoji číslo 13. Dr. Galén má však veliké úspěchy. V té době přichází na kliniku i neohrožený Maršál. Dvorní rada žádá Galéna, aby mu vydal recept na lék bílé nemoci, ten však odmítne a novinářům řekne, že ho vydá jen těm zemím, které budou ochotny uzavřít mír. Za tento požadavek je Dr. Galén z kliniky propuštěn a začíná na své vlastní náklady léčit pouze chudé, protože podle něj jen chudí nemají moc zastavit válku.
Zlom nastane, když bílou nemocí onemocní i majitel výrobny zbraní baron Krüg. Snaží se Galéna přelstít převlečený za chudáka, když ho Galén pozná, snaží se ho přesvědčit penězi. Galén peníze odmítá a navrhuje, že lék vydá jen, když bude zastaveno zbrojení. Baron předkládá návrh maršálovi, ale ten ho odmítá a povolává k sobě Galéna, kterého zatýká, neboť jeho význam klesá ve chvíli, kdy přichází zpráva o baronově zastřelení. Maršálova vojska začnou útočit na sousední malou zemi. Galén je však následně znovu předvolán před maršála, jelikož na sobě při projevu objevuje příznak bílé nemoci a je svou dcerou a synem barona Krüga přemluven k vyhlášení míru.
Když však Dr. Galén spěchá s léky k maršálovi, musí projít zfanatizovaným davem, který provolává slávu maršálovi. Galén protestuje proti výkřikům: „Ať žije válka!“ a následně je davem prohlášen za zrádce, ušlapán a jeho léky jsou rozdupány.

Úryvek – Dr. Galén: Ne! Válka ne“ Nesmí být žádná válka! Poslyšte, ne, válka nesmí být!
Výkřiky: Co to říkal? Zrádce! Zbabělec! Mažte ho!
Dr. Galén: Musí být mír! Pusťte mne – já jdu k maršálovi –
Výkřiky: Urazil maršála! Na lucernu! Zabte ho!
Hlučící zástup se zavře kolem Dr. Galéna. Zmatená vřava. Zástup se rozestupuje. Na zemi leží Dr. Galén a jeho kufřík.
Syn kopne do něho: Vstávej, potvoro! Koukej mazat, nebo –
Jeden ze zástupu klekne k ležícímu: Počkat, občane. Ono je po něm.
Syn: Žádná škoda. O jednoho zrádce míň. Sláva maršálovi!
Zástup: Ať žije maršál! Maršál! Mar – šál!
Syn otevře kufřík: Hele, byl to nějaký doktor!
Rozbíjí lahvičky a dupe na ně.
Syn: Tak! Ať žije válka! Ať žije maršál!

Žádné komentáře:

Okomentovat