12. května 2013

Čtenářský deník - Kulička


Autor: Guy de Maupassant

Oficiální název: Boule de Suif

Nakladatelství: SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Počet stran: 98





Guy de Maupassant – spisovatel a žurnalista, kterému je blízké naturalistické vnímání reality. Studoval práva a pod vlivem rodinného přítele zkusil psát (eseje, erotická poezie → hrozba vězením). Seznámil se s Emilé Zolou a I. S. Turgeněvem. V roce 1892 se pokusil o sebevraždu. Zemřel na syfilis v 43 letech. Napsal přes 300 povídek a novel, 6 románů, 3 divadelní hry, 3 cestopisy, atd. nejčastějšími tématy byla láska, příroda, spor, život na venkově, hrůza, strach, šílenství a prusko-francouzská válka z roku 1870. Hrdinové jsou venkované, měšťané, aristokraté a prostitutky. Používal mnoho pseudonymů. Své příběhy neromantizuje, nepřeměňuje v ideály a poukazuje na skutečnost. Mezi jeho díla patří Petr a Jan, Příběh jednoho života, Miláček, Kulička, Naše srdce, atd.

Povídka – prozaický epický útvar kratšího rozsahu než román. Hlavními rysy jsou jednoduchý děj a neměnnost charakteru hlavní postavy.

Kritický realismus 2. poloviny 19. století – klade důraz na pravdivost, komplexnost, objektivitu (i přesto může autor vyjádřit svůj názor). Na scénu se dostávají obyčejní lidé. Užívá se metoda pozorování, popisu a třídění. Projevují se negativní jevy a kritické stanovisko ke společnosti. Upozorňuje na nutnost nápravy. Ztrácí lidské iluze. Neuchyluje se do minulosti jako romantismus.

Okolnosti vzniku díla – reaguje na prusko-francouzskou válku z roku 1870, jíž se autor sám zúčastnil. Povídka se tedy odehrává v roce 1870 v Normandii. Příběh pojednává o tom, že i prostitutka může převýšit šlechtu svými činy a charakterem. O úspěšnosti Kuličky svědčí několikeré zfilmování (1934 a 1945), u nás je známa i dramatizace Spitzera (Tlustý anděl z Rouenu, 1937).

Téma – tématika prusko-francouzské války z roku 1870, zachycuje tehdejší dobu, špatné vlastnosti lidí na pozadí zajímavého a poučného děje. Příběh nám ukazuje, jak se lidé, kteří jsou postaveni výše než jiní, umí obrátit zády proti člověku, který jim pomohl.

Kompozice – chronologická kompozice, objektivní přístup ke skutečnosti (autor není účastněn, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav). Pravdivý obraz skutečnosti bez idealizace; přesné a všestranné studium společnosti a nitra člověka.

Jazyk a styl - Realistický pohled na dobu, kritika, vyprávěcí a popisný slohový postup, satira, er-forma, častá přirovnání, smysl pro detail, zhutněné výrazy, hodně slov na malé ploše. Používána hovorová řeč, nářečí, archaismy, apod.

PostavyAlžběta Roussetová („Kulička“) – nevěstka, přesvědčená bonapartistka, kyprá, menší; velmi vábná, vyhledávaná, svěží, vyzývavá, sebejistá; před nepřítelem se chovala hrdě a důstojně.
Osazenstvo dostavníkupan Loiseau (čilý a veselý majitel obchodu s vínem), paní Loiseaová (vysoká, statná, rázná, do obchodu vnášela řád a počtářského ducha), pan Carré-Lamadon (pevné postavení v bavlnářském průmyslu, majitel tří prádelen, člen krajské rady), paní Carré-Lamadonová (o hodně mladší než její manžel, drobná, roztomilá, hezká), hrabě Hubert de Bréville (snažil se podtrhnout podobu s Jindřichem IV., člen krajské rady), hraběnka de Bréville (dcera malého rejdaře z Nantes, výtečné vystupování, skvělá hostitelka), stará jeptiška (tváře s jizvami od neštovic), mladá jeptiška (křehká s hezkým a chorobně vypadajícím obličejem, obě se stále modlily), Cornudet (přesvědčený demokrat, měl dlouhý zrzavý vous, rád pil pivo).

Děj – Začátek povídky je trochu zdlouhavý, ale dokonale popisuje depresivní atmosféru okupovaného města, kde si lidé pomalu začínají zvykat na neustálou všudypřítomnost nepřítele a na soužití s ním. Povídka je živým obrazem kusu francouzských dějin. Má cenu nejen jako zajímavý příběh, ale i jako historický obraz tehdejší doby v určitém prostředí. Děj se odehrává ve Francii po prusko-francouzské válce, kdy byla Francie poražena. Po celé Francii se potulují zbytky německých vojsk a ničí vše, co jim přijde do cesty. Jednoho mrazivého rána se tři bohaté a vážené manželské páry setkávají v dostavníku do Le Harve, aby se vyhnuly nebezpečí, která skýtali Němci. Společně s nimi cestují dvě jeptišky, demokrat Cornudet a prostitutka Kulička, kterou bohaté paničky opovrhují. Po cestě kočár zapadá v závějích a doba cesty se prodlužuje.
Po cestě nikde nemohou narazit na nějaký hostinec a všichni mají hlad, když najednou Kulička vytáhne koš plný jídla a začne jíst. Spolucestující se na ni závistivě dívají, ale Kulička se s nimi o jídlo ale ráda podělí. Večer dostavník zastaví skupina pruských vojáků a všichni cestující jsou nuceni strávit noc v jakémsi hotýlku, kde je ubytován i německý důstojník, který si ještě ten večer vyžádal Kuličku, ale ta ho odmítla, takže byli všichni nuceni nadále zůstat v hotelu. Další večer se situace opět opakuje a Kulička jej znovu odmítá. Ráno jim je odjezd znovu zakázán. Po několika dnech se situace vyhrotí, protože se cestující chtějí dostat do Le Havru a nakonec se jim pod psychickým nátlakem podaří Kuličku přemluvit, aby se důstojníkovi podvolila. Následujícího rána jsou koně zapřaženi a je jim povolen odjezd. Cestující nasednou do dostavníku a po cestě si začnou vybalovat jídlo a jíst. Kulička se na ně jen dívá, protože všechno jídlo nechala v hotelu a nikdo se s ní nepodělí, protože jí zase opovrhují, jelikož je to prostitutka. Příběh končí Kuliččiným pláčem.

ÚryvekČekali již jen na Kuličku. Konečně vyšla. Vypadala trochu zmateně a zahanbeně; přistoupila bázlivě ke svým spolucestujícím a ti se naráz otočili, jako by ji neviděli. Hrabě vzal důstojně za ruku svou ženu a poodešel z blízkosti „nečisté“.
Tlustá děva se překvapeně zastavila; potom si dodala odvahy a pozdravila továrníkovu ženu pokorně zašeptaným „dobrý den, milostivá paní“. Továrnice jen povýšeně pokývla hlavou a podívala se pyšně jako uražená ctnost. Všichni se tvářili, jako by měli bůhvíco práce, odtahovali se od ní, jako by ve svých sukních roznášela nákazu.

4 komentáře:

  1. Gulôčkou ale aj inými príbehmi si ma Maupassant jednoducho získal :) Okrem toho mám rada príbeh o Tónovi, čo naň hovoríš? :) Alebo Čo s latinčinou... tvoj článok mi pripomenul tie krásne chvíle, ktoré som strávila čítaním jeho poviedok :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já moc Guy de Maupassanta moc nemusím, jeho styl je hodně zvláštní, ale možná si od něj přečtu i něco jiného než Kuličku :))

      Vymazat