14. května 2013

Čtenářský deník - Farma zvířat


Autor: Geroge Orwell

Oficiální název: Animal Farm

Nakladatelství: Aurora

Počet stran: 112





George Orwell (Eric Arthur Blair) – vyrůstal v Oxforshiru, kde protéká říčka Orwell, podle níž si zvolil pseudonym. Byl vášnivým socialistou, odpůrcem fašismu a zastáncem rovnosti. Jeho díla mají klíčový význam pro vývoj britské prózy. Stěžejními díly jsou antiutopické romány, kde dochází k mísení sci-fi a politické literatury. Byl novinářem, esejistou a spisovatelem. Zemřel v roce 1950. Napsal romány Farma zvířat, Nadechnout se, eseje Charles Dickens, Střílení na slona a Poprava, atd.

Alegorický román – zachycuje společenská prostředí a osudy mnoha postav v dlouhém úseku života. Hlavní linie se dále větví a rozvíjí se motivy vedlejšími. Je psán většinou národním jazykem. Je napsaný formou bajky.

Antiutopický román – zobrazuje nelichotivý vývoj společnosti k postupnému odosobnění člověka a k manipulaci ze strany systému.

Světová literatura 2. poloviny 20. století – častým tématem je ztráta životních hodnot. Rozvíjí se existencialismus (Albert Camus), magický realismus (Gabriel García Marquez), detektivní román (Agatha Christie). Hlavním znakem je odraz války, oslava hrdinství, protest proti její krutosti, satirický nebo humoristický pohled na ni.

Okolnosti vzniku díla – tento román byl napsán v průběhu 2. SV a vydán v srpnu roku 1945. Ačkoliv nebyl do konce 50. Let příliš úspěšným, dnes je jedním z nejznámějších děl autora, stejně jako například jeho antiutopický román 1984.

Téma – obrazné znázornění totalismu na zvířatech, podobenství s budoucím politickým vývojem (Stalin, Lenin). Poukazuje na to, jak lehce se z původní hezké myšlenky „všichni jsou si rovni“ stává „všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější“. Zvířata se k nerozeznání podobají lidem a lidé zvířatům. Narážka na Lenina (elektrifikace – větrný mlýn), násilí, postupný růst přísnosti, nátlaku a pravidel.

Kompozice – chronologická kompozice. Kniha rozdělena do deseti krátkých kapitol.

Jazyk a styl – barvité popisy, málo přímé řeči, personifikace v celém příběhu, málo archaismů a zastaralých slov, odborné termíny (animalismus, apatie), metafory (prasata nejchytřejší zvířata, psi jako tajná policie). Vyprávěno v er-formě, mnoho slov se socialistickým zabarvením (Liga mládeže, Sportovní výbor).

Postavykůň Boxer – odvážný, pracovitý, silný, lehce manipulovatelný, dřel až do své smrti, čestný
Pan Jones – majitel Panské farmy, pro zvířata zlý pán, alkoholik, vyhnán z farmy
Starý Major – inteligentní prase, dal první impuls k revoluci, (představitel Lenina)
Lupina – statná klisna středního věku, koně představují pracující lidi, kteří by pro myšlenku budování vlastního státu, kde jsou si všichni rovni, obětovali vlastní život
Kuliš – nejdříve jedno z vůdčích prasat, naivní, vše začínal s dobrým úmyslem, vyhnán Napoleonem, (Trockij – soupeřil o moc se Stalinem; vyhnán ze SS, usadil se v Mexiku, byl zabit tajným agentem)
Napoleon – vůdčí prase, inteligentní, vychytralý, sobec manipulující s duševně slabšími, (Stalin)
Pištík – mluvčí prase, inteligentní, manipuluje s ostatními zvířaty, překrucuje a mění pravdu, pozměňuje fakta, špiní nepřátele, mlží a lže
Osel Benjamin – tichý, klidný, pasivní intelektuál, který zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko; svoji aktivitu považuje za zbytečnou
Psi – představují tajnou policii, která plní příkazy svého stvořitele (Napoleon), věrní a poslušní pánovi
Ovce – tupý dav, opakují naučené fráze, nemají názor, svým sborovým opakováním přehluší jakýkoliv hlas odporu, jsou ideálním materiálem pro totalitní vládce
Krkavec – představitel víry (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, nedá se zahubit
Slepice – Napoleon jim krade vejce ze sklenice marmelády
Lidé – představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů

Děj – Příběh se odehrává na anglické farmě. Nejdříve jde o obyčejnou farmu, ale zvířata se rozhodnou, že se nenechají ovládat majitelem panem Jonesem. Tento názor vygraduje až k revoluci a vyhnání majitele. Celou tuto slavnou věc zvířata oslavují a na poctu této události zpívají píseň Zvířata Anglie. Prasata se stávají vůdci, jelikož jsou inteligentní. Nejdůležitější slovo mají však dvě prasata – Kuliš a Napoleon. Posléze se však nemohou dohodnout a tak je Kuliš vyhnán. Tím pádem se vůdcem stává Napoleon, který si nechá říkat Vůdce, soudruh Napoleon. V době, kdy vládl klid, zvířata napsala sedm přikázání. Nejdříve se všechna dodržovala, ale prasata je podle libosti měnila. Celý problém vyústil v naprostý chaos. Prasata se stala nadřízenými a ostatní jim byli otroky. Prasata začala obchodovat s lidmi a nálada na farmě už byla mnohem horší než za dobu vládnutí pana Jonese. Počátečních sedm přikázání bylo nahrazeno pouze jedním – Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.

Úryvek – Polovina zvířat z farmy se okamžitě rozběhla k pahorku, kde se stavěl mlýn. Boxer tam ležel, mezi ojemi káry, krk natažený neschopen ani zvednout hlavu. Oči se mu leskly, boky měl zbroceny potem. Z huby mu vytékal pramínek krve. Lupina k němu přiklekla.
„Boxere!“ zvolala, „co je ti?“
„Myslím, že větrný mlýn budete muset dokončit beze mne,“ řekl slabým hlasem Boxer. „Už jsme nahromadili pěknou haldu kamení. Stejně mi zbýval už jen jeden měsíc. Abych pravdu řekl, těšil jsem se na penzi. A protože Benjamin také zestárnul, snad bude moci odejít do důchodu se mnou, aby mi dělal společnost.“

2 komentáře: