11. listopadu 2012

Čtenářský deník - Vražda v Orient-expresu


Autor: Agatha Christie

Oficiální název: Murder on the Orient Express

Nakladatelství: Knižní klub

Počet stran: 222





Agatha Christienarodila se 1890 v Anglii v typické viktoriánské rodině. Psala i pod pseudonymem Mary Westmacott . Byla to anglická autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů, světově nejznámější spisovatelka všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen W. Shakespeare. Publikovala přes 80 románů, povídkových sbírek a divadelních her, především šlo o detektivky, v nichž často vystupují její nejslavnější postavy (Hercule Poirot, slečna Marplová). Zemřela v roce 1976. Mezi její díla patří Smrt na Nilu, Vražda v Orient-expresu, Smrtonoš, Past na myši.

Detektivní román – jeden z nejpopulárnějších žánrů zábavné literatury. Za první detektivní prózu v historii bývá považována povídka Edgara Allana Poea Vraždy v ulici Morgue. Detektivky mají zápletku založenou na zločinu, nejčastěji vraždě. Detektiv může být profesionál, policista, soukromý detektiv nebo někdo jiného zaměstnání. Autor by měl postupovat logicky, aby čtenář mohl sledovat postup dedukce ze stop.

Světová literatura 2. pol. 20. století – častým tématem je ztráta životních hodnot. Rozvíjí se existencialismus, magický realismus, post moderna a fantasy literatura. Dalšími spisovateli v této době jsou J. R. R. Tolkien, J. K. Rowling, Vladimir Nabokov, atd.

Okolnosti vzniku díla – do jisté míry se děj opírá o skutečné události. V roce 1927 se proslavil Charles Lindbergh, který přeletěl jako první Atlantik. O pět let později se mu narodil syn. Ten byl však zanedlouho z domu v New Jersey unesen a bylo požadováno výkupné. Rodiče peníze vyplatili, ale jejich syn byl nalezen zbitý a mrtvý. V roce 1933 policie zadržela německého tesaře Hauptmanna, u kterého našli část výkupného. Hauptmann obvinění odmítal, ale roku 1936 byl popraven na elektrickém křesle. Když v roce 1933 Agatha Christie psala zmíněnou knihu, plnil případ únosu chlapečka stránky novin a probíhalo usilovné pátrání po únosci. Další událostí, která autorku při psaní inspirovala, byla krutá zima, která nastala roku 1929.

Téma – hlavní myšlenkou je to, aby si lidé uvědomili, že nic není takové, jaké se na první pohled zdá a člověk by neměl dát na první dojem, protože ten leckdy klame. Luxusní vlak na cestě z Istanbulu uvízne ve sněhové závěji a dojde k vraždě. Cestující jsou ženy i muži, mladí i staří, různého společenského postavení. Mezi nimi ale musí být vrah. Pátrání se neujímá nikdo jiný než slavný belgický detektiv Hercule Poirot.

Kompozice – chronologický děj, který je členěn do tří částí, které jsou dále rozděleny do kapitol (1. část: Fakta – 8 kapitol, 2. část: Výpovědi – 15 kapitol, 3. část: Hercule Poirot si sedne a přemýšlí – 9 kapitol).

Jazyk a styl – psáno er-formou, až na dvě drobné výjimky vyprávěno z pohledu Hercula Poirota. Psáno spisovnou češtinou, autorka často užívá francouzská slovní spojení nebo i celé věty, používá převážně barvitou přímou charakteristiku, srovnává povahy různých národů. Kniha je napsána mimořádně poutavě a dokáže vtáhnout do děje. V knize najdeme i špetku inteligentního a jemného humoru z úst Hercula Poirota.

PostavyHercule Poirot – malý, výstřední mužíček noblesního chování, který občas chrlí osobité francouzské hlášky. Díky svojí genialitě je řazen mezi nejznámější literární detektivy.
Monsier Bouc – ředitel vlakové společnosti, přítel Poirota. Je vstřícný, ale horlivý. Vše by měl nejraději hned.
Doktor Constantine – lékař, který se podílí na vyšetřování. Záhadu si nedokáže vysvětlit a obdivuje Poirota za jeho uvažování.
Pan Ratchett – zavražděný, pravým jménem Casseti. Únosce a vrah malé Daisy Armstrongové. Nepříjemný šedesátník, ze kterého už na pohled vyzařovalo zlo.
Mary Debenhamová – mladá anglická guvernantka, chladná a rezervovaná. Ukáže se, že dříve vyučovala Helenu Armstrongovou.
Plukovník Arbuthnot – pravý Angličan – nevýřečný, chladný, počestný. Ukáže se, že byl blízký přítel Johna Armstronga, se kterým bojoval ve válce.
Hector MacQueen – tajemník pana Ratchetta, Američan, sympatický, poctivý a přímočarý. Ukáže se, že je přítelem Mary Debenhamové.
Kněžna Dragomirovová – ošklivá, bohatá stařena, zdvořilá, autoritativní, pravá dáma, panovačná.
Paní Hubbardová – herečka Linda Ardenová, matka dvou dcer Armstrongových. Zahrála si roli postarší a velmi výřečné a sdílné Američanky, která neustále mluví o své dceři.
Greta Ohlssonová – Švédka s ovčím obličejem, vychovatelka v misionářské škole s velmi dobrou duší. Chůva obou dcer Armstrongových.
Hildegarda Schmidtová – německá komorná kněžny, trpělivá, poctivá, velmi hodná a citlivá. Ukáže se, že byla kuchařkou v domě Armstrongových.
Antonio Foscarelli – Ital s americkým občanstvím, přátelský, výřečný. Armstrongovým dělal šoféra.
Edward Masterman – komorník pana Ratchetta, bledý Angličan, klidný, lhostejný, bezvýrazný, nemá rád Američany. Ve skutečnosti je komorníkem plukovníka.
Pan Hardman – skrytý detektiv, působí dobráckým dojmem. Byl milým Daisyny chůvy.
Hrabě Andrényi – Maďar, především milující manžel, který by pro svou choť udělal vše.
Hraběnka Andrényiová – exotický vzhled. Přesvědčivě zakrývala, že je sestrou Sonii Armstrongové.

Děj1.část – Belgický detektiv Hercule Poirot se po vyřešení případu vrací domů. Zastaví se v Cařihradu, kde se ubytuje v hotelu. Zde potkává plukovníka Arbuthnota a Mary Debenhamovou. Přijde mu telegram, kde ho žádají, aby přijel do Londýna a tak musí změnit své plány a nasedá do Orient-expresu po trase Istanbul-Calais. Ve vagonu s ním cestovalo dalších třináct lidí a mezi nimi byla i Mary a plukovník. Druhý den cesty byl osloven Američanem Ratchettem, který měl pocit, že bude zavražděn. Poirotovi se muž nelíbil, a tak jej odmítl. Hodinu po půlnoci při průjezdu Jugoslávií, vjel vlak do závěje a ráno byl Ratchett nalezen ve svém kupé mrtev, ubodán 12 ranami. Před smrtí byl omámen prášky, aby nekřičel. V kapse od pyžama byly nalezeny hodinky, které se zastavily v 1:15, což byl pravděpodobný čas Ratchettovy smrti. Na místě činu se našel luxusní dámský kapesníček s iniciálem „H“, zbytek spáleného dopisu a čistič na dýmku. Poirot rozluští kousek spáleného dopisu, kde je zmínka o „malé Daisy Armstrongové“. Tříletou holčičku unesli gangsteři v čele s Cassetim. Požadovali za holčičku výkupné, ale přestože ho dostal, Daisy zabil. Byl sice zatčen, ale spravedlnosti unikl. Změnil si jméno a cestovat po světě se svým tajemníkem a komorníkem. Daisyina matka Sonia, dcera slavné herečky Lindy Ardenové, která čekala druhé dítě, smrt dcery psychicky neunesla a při porodu spolu s dítětem zemřela. Její manžel plukovník Armstrong se zastřelil a Daisyina chůva, která byla neprávem podezřelá z napomáhání, skočila z okna.

2.část – Poirot si postupně do jídelního vozu volal jednotlivé cestující a vyptával se na jejich alibi. Také zjišťoval, zda někdo z nich neměl vztah k Armstrongovým. Zároveň také poprosil každého z nich, aby mu napsali svoje jméno a adresu na papír. Nejblíže k Armstrongovým měla kněžna Dragomirovová, která byla dobrou přítelkyní Lindy Ardenové. Zločin však spáchat nemohla, jelikož byla stará a neměla potřebnou fyzickou sílu. Německá komorná Hildegarda jí poskytla alibi. Paní Hubbardová, jejíž kupé bylo hned vedle Ratchettova, tvrdila, že do jejího kupé se po půlnoci vkradl muž a ona ve strachu měla zavřené oči, takže nic neviděla. Ratchettův tajemník pan MacQueen neznal pravou totožnost svého pána. Ratchettův komorník pan Masterman tvrdil, že celou noc neopustil své kupé, což mu dosvědčil i jeho spolubydlící Ital Foscarelli. Greta Ohlssonová a Mary Debenhamová, které byly spolu v jednom kupé, měli také alibi a tvrdily, že v USA nikdy nebyly a Armstrongovi neznaly. Plukovník Arbuthnot strávil část noci s MacQueenem a prohlašoval, že Armstrongovi nezná. Z Hardmana se vyklubal detektiv. Tvrdil, že ho najal Ratchett, aby ho chránil před „menším černovlasým mužem s ženským hlasem“. To bylo však divné, jelikož jeho kupé bylo od Ratchettova hodně vzdálené. Posledními cestujícími byl maďarský hrabě Andrényi se svou ženou Elenou. On i jeho žena však celou noc spali. Někteří vyslýchaní (i Poirot) zahlédli ve vlaku ženu v červeném kimonu s draky. Komorná Hildegarda zahlédla ve vlaku muže, který se vydával za průvodčího. V kupé paní Hubbardové se našel knoflík z jeho uniformy. Poirot se rozhodl pro prohlídku zavazadel. V kufru Němky našel uniformu průvodčího s univerzálním klíčem v kapse. Ve svém zavazadle našel červené kimono s draky.

3.část – Podle mastné skvrny na cestovním pase hraběnky Andrényiové zjistil, že se jmenovala Helena. Byla sestrou Sonii Armstrongové, a protože by byla první podezřelá, její manžel změnil jméno v dokladech. Ukázalo se, že kapesníček patřil kněžně Dragomirovové. Jmenovala se sice Natalia, ale v ruštině se N píše, jako H. Poirot si pak zavolala Mary Debenhamovou a usvědčil ji, že u Armstrongových pracovala jako Helenina vychovatelka. Domyslel si, že je nepravděpodobné, aby se v jednom vlaku sešly tři ženy, co měly spojitost s Armstrongovými a tak začal přemýšlet, co by mohli mít ostatní s touto rodinou společného. Postupně došel k zajímavému závěru. Nechal všechny zavolat do jídelního vozu a představil jim dvě možná řešení. První bylo takové, že cizí vrah v uniformě průvodčího vstoupil do vozu, když vlak stál ve stanici, zavraždil Ratchetta, převlékl se do obyčejných šatů a uprchl z vlaku pryč.
Druhá verze byla zajímavější. Všichni ve vlaku byli nějak spojeni s rodinou Armstrongových. Hildegarda byla kuchařkou, Ital Foscarelli byl jejich šofér, Švédka byla chůvou obou dcer a plukovník byl rodinný přítel (Masterman byl jeho komorníkem). Paní Hubbardová byla ve skutečnosti matkou Sonii a Heleny- Lindou Ardenovou. Hector byl přítel Mary, pan Hardman byl milým Daisyiny chůvy, která spáchala sebevraždu, a pravý průvodčí byl jejím otcem.  Ti všichni chtěli vzít spravedlnost do svých rukou a potrestat Cassetiho za zločiny, které spáchal. Svůj plán vyzkoušeli i nanečisto. Chtěli, aby to vypadalo, že ho zabil někdo převlečený za průvodčího, ale situaci zkomplikovalo to, že vlak uvázl ve sněhové závěji. Mary se proto prošla vlakem v kimonu, aby Poirota zmátla a ostatní nastražili falešné stopy – hodinky, kapesníček a čistič na dýmku. Každý zasadil Ratchettovi jednu ránu, kromě hraběnky Andrényiové. Monsier Bouc a lékař Constantine se rozhodli, že policii předloží první řešení podané Poirotem.

Úryvek – Slova následoval příslušný čin a teprve pak věnoval pozornost nehybné postavě na lůžku. Ratchett ležel na zádech. Kabátek od pyžama se rzivými skvrnami měl rozepjatý a rozhozený. „Musel jsem se podívat, o jaké rány jde, chápete?“ vysvětloval doktor. Poirot přikývl. Sklonil se nad tělem. Po chvíli se narovnal a tvář měl trochu zkřivenou.

Žádné komentáře:

Okomentovat